fbpx

Ibicella lutea – Vzácný plevel

Tato rostlina mne celkem hodně uchvátila nejen svým vzhledem, ale hlavně tím, že chytá mušky. Ano, chytá malé mušky, kterých se doma jinak těžko zbavuje. 

Má lepkavé tentakule, na které se hmyz přilepí, úplně všude. Tedy nejen na listech, ale i na stonku, květu a plodu až do chvíle úplného dozrání, kdy slupka zhnědne a pukne. Objeví se její krásný plod, díky kterému získala své jméno „Čertův dráp“.

Pochází ze Sonorské pouště…

 Ve své domovině je považována za plevelnatou rostlinu, ale bohužel už i tam je jí čím dál tím míň. Jení unikátností je způsob rozmnožování, kdy drápy jejího plodu se zabodnou do stehen buvolů a ti jak utíkají, postupně trousí ze zralého plodu semena, která po čase vyklíčí a proces rozmnožování se tak opakuje.

U nás je tato rostlina považována za vzácnou. Ve skleníku mi vyrostla do stejné výšky jako měřím já a obřími listy které se vyrovnají velikosti velkého lopuchu. Udělala mi 13 krásných a velkých plodů, které jsme, s manželem, rozevírali pomocí nůžek na plech. Ano, tak tvrdé skořápky plodu to má.

Je to skutečně masožravá rostlina?

V tomto směru Vás musím trochu zklamat. I když patří do skupiny masožravých rostlin ve skutečnosti je ještě ale ve stádiu před a tudíž patří do podskupiny skoromasožravých rostlin.

Takže i když mušky chytá tak je nevstřebává, nemá totiž dovyvinuté trávicí enzymy v tentakulích. Co je tedy na ní tak skvělé je, že mušky a další škůdci, kteří se na ni přilepí se již neodlepí a uhynou přímo na ní. 

Moje první seznámení s touto rostlinou bylo celkem komické 😉 

Při hledání a prohrabávání se v semenech, které byly v krabici a v lednici, jsem objevila nepopsaná semena. Mirek, můj manžel, mi řekl, že je to vzácná Ibicella jen neví zda ještě semena vyklíčí. Semena byla stará cca 8 let. Velmi pochyboval zda vyklíčí.

Zkusili jsme to a po několika týdnech vyklíčili a my měli oba radost. Tato skoromasožravka jako jedna z mála se může pěstovat v celkem obyčejné zemině a dokonce i na okně mezi běžnými rostlinami. Což se mi velmi líbilo.

Nerosit !!!

Rostlina má ráda vodu, potřebuje určitou vzdušnou vlhkost a o jejím kompletním pěstováním se dočtete v eBooku naše cesta k nevšední kráse. Jenže vzdušnou vlhkost uměle nevytvářejte za každou cenu. Rostlina po orosení velmi silně zapáchá.

Neutečete jenom Vy osobně, ale všichni tvorové, kteří mají možnost. Utekla i kočka, když jsem ji v začátcích ve své neznalosti orosila a pak se divila co to doma tak nevábně voní. Prosím tedy, neroste, pak svůj zápach vydává tak tence, že jej cítí pouze hmyz.

Při manipulaci s ní buďte velmi opatrní, jednak je velmi křehká a jednak se její aroma dostane na Vaší kůži a jde jen velmi těžko vymýt. Často si pak člověk myje ruce i několik minut a třeba i kartáčkem a stále je to cítit.

Jinak je to rostlinka velmi krásná, ale jako každá má své potřeby a své jedinečné vlastnosti.

 

Specializuji se na masožravé a exotické rostliny, jejich plody a bylinky. Proto vám mohu poradit jak o ně pečovat, aby vám dělaly radost a ne vrásky. Autorka eKnihy Exotické rostliny. Můj příběh si přečtěte zde >> a také mne můžete zastihnout ve FB skupině Masožravá Exotika >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Kliknutím na obrázek se dozvíte více o eBooku Exotické rostliny
  • Nejnovější články
  • Rubriky
  • Navštivte FB Masožravá Exotika:
  • [instagram-feed]